Hodnotíme jako ve škole:
1 - nejlepší, 5 -
nejhorší 12345
Irena
Va?e p??b?hy mne inspirovaly k tomu, abych otev?el word a hodil na pap?r jednu vzpom?nku starou nyn? p?esn? deset let. N?kdy o pr?zdnin?ch 1994 jsem dosp?l k n?zoru (bylo mi 18), ?e by bylo fajn m? ?geni?ln?? schopnosti pro pr?ci s d?tmi n?jak vyu??t, a zkusit si o pr?zdnin?ch vedouc?ho na n?jak?m t?bo?e. Zda?ilo se, a nap?esrok jsem 15.?ervence st?l u budovy pardubick?ch Kamar?d?, a jako instruktor nejstar??ho odd?lu kluk? s nimi odj??d?l na 14-ti denn? t?bor konan? ve V?penn?m podole - C?tkov. Mou vedouc? byla stejn? star? Irena. Kr?tk? blond vlasy, st?edn? lehk? postava, stejn? vysok?. Fajn holka, ale ne m?j typ. V p?epln?n?m autobuse na cest? do t?bora jsem svou pozornost rozd?loval mezi opl?cen? ?sm?v? Iren? a na prohl??en? a tipov?n? ?len? na?eho odd?lu. Autobus dorazil do t?bora a sbor l?ta zku?en?ch vedouc?ch a dob?e instruovan?ch instruktor? vzal ?tokem velkou d?ev?nou budovu ve svahu, ve kter? tradi?n? spalo velen?, aby si urvaly nejlep?? cimry. Vzhledem k tomu, ?e jsem netu?il zda existuj? p?i zab?r?n? n?jak? tradice, nebo v?sady, jsem se rad?ji nikam necpal a ?ekal co zbude. Jedno m?sto se p?eci jen na?lo. Irena si zabrala pokoj a zat?m k sob? nikoho nem?la. Dob?e si vzpom?n?m na sv? rozpaky, kdy? jsem tu prostornou postel pro dva uvid?l(dv? postele sra?en? k sob? a na odra?en? nebylo m?sto). Irena se v?ak netv??ila nijak rozpa?it?, tak jsem v duchu pokr?il rameny a zachoval chladnou hlavu. Holt jin? kraj, jin? mrav a co je koneckonc? na tom, kdy? dva lid? r?zn?ho pohlav? sp? po?estn? sob? na dosah.. Prvn? t?borov? den ub?hl rychle. Takov? to vz?jemn? seznamov?n? se v odd?le, n?stup t?bora a vyta?en? vlajky na sto??r. S bl???c?m se ve?erem ke mn? pros?kla informace, ?e po?etn? skupina vedouc?ch a instruktor? vyr???, po odtrouben? ve?erky a zaji?t?n? no?n?ho b?hu t?bora, nahoru do Podolu pop?jet do kiosku. V t? dob? jsem(jako kvalitn? a nerezav?j?c? v?kovek pion?rsk? a socialistick? mor?lky) i p?es sv?ch 19 let podobnou z?bavou nemoud?e pohrdal a chystal se brzy na kut?. A tak po ve?erce, kdy? osazenstvo budovy svorn? zam??ilo sm?r kiosek, j? zam??il sm?r um?v?rka s kart??kem, pastou a m?dlem. Do um?v?rky za mnou k m?mu p?ekvapen? po chvilce p?i?la Kate?ina(velmi dlouh? hn?d? vlasy, vysok?, hezk? pomocnice v kuchyni) a po?ala mne l?mat abych se rovn?? z??astnil alkoholov?ho runu naho?e v obci. Kovan? mor?lka ale odolala svod?m pochybn? z?bavy, a j?, pe?liv? vydrhnut a v o?ek?v?n? zaslou?en?ho odpo?inku, vch?zel do m?ho pokoje. ?e je tu n?co podez?el?ho mi svitlo pom?rn? rychle. Irena kupodivu nebyla na cest? s ostatn?ma do kiosku, jak jsem p?edpokl?dal, ale le?ela na sv? p?lce postele pod sv?m rozepnut?m spac?kem a d?vala se na mne pohledem, kter? bych zp?tn? po zhrubnut? mor?ln?ho v?kovku a obohacen? slovn??ku ozna?il za teple v?el?. Byla rovn?? vydrhnut? a zuby se j? leskly snad je?t? v?c ne? m?. P?i pochopen? podstaty cel?ho toho v?jevu a ovl?dnut? n?sledn? du?evn? paniky, jsem klidn? zaklidil sv? hygienick? pot?eby a p?i tom se Ireny nevinn? zeptal: ?Ty nejde? s ostatn?ma nahoru??. Zp?sob se kter?m ?ekla p?vabn? ?ne ne? mne zbavil posledn?ch pochyb a nad?j? a prom?nil mi hrdlo ve vyprahlou poledn? saharu. Na krati?kou chvilku se i bezhlav? skok oknem do letn? noci jevil jako l?kav? vyhl??ej?c? alternativa. Sucho v krku mi v?ak p?ipomn?lo pr?v? prob?haj?c? pij?ck? radov?nky a j? rychle p?ehodnotil situaci. Opustil jsem roz?arovanou Irenu a v p?ekvapiv? rychl?m ?ase dob?hl Kate?inu na cest? do vsi. Irena mi dala stejnou ?anci je?t? dal?? noc. Kdy? jsem vch?zel do sv?ho pokoje v pozdn?ch hodin?ch noci t?et?, vpadl jsem pr?v? do nejlep??ho Ireny a n?koho, kdo j? pom?hal na mne zapomenout ze v?ech sv?ch sil. Ani ?tvrt? noci nebyla m? polovina postele pr?zdn? a j? se v p?edtu?e stejn?ch z?t?k? poohl?dl po n?hradn?m m?stu na span
Leti policajt s prasetem ve vesmirne lodi. Prase ma takovyto ukol: kdyz se
rozsviti cervene svetylko, tak zmackne cervene tlacitko a z amplionu se ozvou
instrukce. Policajt ma udelat to same v pripade, ze se rozsviti zelene
svetylko, tak zmackne zelene tlacitko.
Leti a leti a furt nic. Az konecne se rozsviti cervene svetylko. Prase hrabne
tou svou paratou po cervenem tlacitku a z amplionu se ozve:
"Zmen kurs na 2-4-1, odhod pridavne nadrze, zapni zpomalovaci motory."
Prase vsechno bravurne provede a zase si sedne do kresla. Policajt je cely
nervozni, nevi, co budou chtit po nem, kdyz po praseti chteli takove veci. Za
chvili se rozsviti zelene svetylko, policajt skoci po tlacitku a z amplionu se
ozve:
"Dej nazrat praseti a na nic proboha nesahej!"
Materiály zpřístupněné na této stránce podléhají autorským právům. Další šíření těchto materiálů bez souhlasu poskytovatele je zakázáno.
V případě, že zpřístupněné materiály zasahují do vašich práv učiňte o tom oznámení poskytovateli a sporný obsah webu bude odstraněn bez náhrady škod!
Služby inzerované na tomto serveru neposkytuje SexyWeb.cz. Všechny osoby zde prezentované jsou starší 18 let.
3.11.2005 - Přidáno 13 nových povídek které Vás nenechjí jistě chladnými...
(0) 
