Ruzne druhy lasky
Lec o zenach je spor.
Zena nedochazi te slasti co muz. Nebot muzem se toliko ulevi jejimu
svrbeni. A ona shledava potechu v pruvodnim milkovani. V tom jeji pojeti
rozkose. Nechape rozkos muzskou. Je marno se ji ptat: Jaka je tva rozkos?
Jak by to vedela, kdyz muz, dosahna slasti, svevolne zanecha trtkani, zeny
nedbaje! A tudiz zena nikoli. Tak pravi Uddalakovec.
A co, je-li toto: Zeny se tesi z vytrvaleho milence; s letmym vsak
k slasti nedospevse, jevi nevrlost. To je znameni, ze tu slasti dosahuji,
tu nedosahuji.
A to ne: Vzdyt je to uleva od svrbeni, jez je prijemna po dlouhou dobu.
To je samo sebou. A tudiz kvuli pochybe to neni znameni.
Zeny obcujice s muzem sveho svrbeni se zbudou;
za rozkos vsak povazuji laskani a milkovani.
Zena pocituje rozkos stale od sameho zacatku, lec muz az na konci. To
je prece zrejmo. A kdyz nedosahne slasti, nepocne. Tak pravi ucednici Babhravjovi.
I tu lze vznest tez namitku.
A co je-li toto: Pocituje-li rozkos stale, proc je na zacatku lhostejna,
ba nesnasenliva, a potom postupne nabyva vasne nedbajic tela a na konci
touzi po oddechu ? Neni to tedy tak zrejmo.
A to ne: I pri obycejnem krouzeni hrncirskeho kruhu nebo pri honeni
kaci je na zacatku vrteni pomalost a potom postupne naplneni rychlosti.
To je samo sebou. A po vyronu stavy touha po oddechu. Tudiz predpoklad
neplati.
Slast svou v zaveru muz citi, zena vsak ji citi stale.
Touha po oddechu vznika zpusobena ztratou stavy.
Nebot je znamo, ze i zeny po zpusobe muzu roni stavu. Jak by mohla byt
rozlisnost v ucinku mezi temi, jiz jsou stejneho rodu a pachti se za tymz
ucelem? Leda rozlisnost v prostredcich a rozlisnost v pojimani. Jak?
Rozlisnost v prostredcich je od prirozenosti: muz je cinitel, zena
trpitel. A jinak pojima dilo cinitel, jinak trpitel. A tudiz z rozlisnosti
v prostredcich vyplyva od prirozenosti i rozlisnost v pojimani. Muz se
kocha: Ja naleham. A zena: Ja podleham. Tak pravi Vatsjajana.
A co, je-li toto: Proc by prave z rozlisnosti v prostredcich nebyla
rozlisnost v ucinku?
A to ne: Rozlisnost v prostredcich je opodstatnena. Potom by nebylo
spravne soudit z ruznych znaku cinitele a trpitele na neopodstatnelou rozlisnost
v ucinku. Jsoute tehoz rodu.
A co, je-li toto: Delnici vytvareji spolecne jedine dilo. A tvrdit,
ze tito dva, cinitel a trpitel, se pachti kazdy zvlast za vlastnim cilem,
je nedusledno.
A to ne: I ve dvojicich lze pozorovat snahu po opacnem vysledku jako
pri beranim zapase, srazi-li se dva orechy nebo v zapoleni borcu.
Tu vsak neni rozdilu mezi ciniteli.
Lec ani tam neni vecneho rozdilu. Vzdyt uz bylo receno, ze rozlisnost
v prostredcich je od prirozenosti. A tito dva speji k stejne rozkosi.
Oba stejneho jsou rodu, oba citi stejnoum rozkos;
muz vsak zachazet ma s zenou, aby prvni dosla slasti.
Stejnost dokazana.
Je devatero moznych soulozeni podle naruzivosti, podle casu a podle
rozmeru, jak to padne dohromady.
Poteseni, laska, chtic, vasen, naruzivost a slast jsou vlastne totez
co rozkos. Soulozeni, smilstvo, obcovani, trtkani, zlehani a milovani jsou
vlastne totez co souloz.
Jelikoz je devatero rozkosi podle rozmeru, podle casu a podle naruzivosti,
nelze vycislit moznosti jejich seskupovani. Nebot je jich prilis mnoho.
A konani ma byt vedeno toho rozmyslenim. Tak pravi Vatsjajana.
Pri prvnim milovani je muz naruzivosti dive a casu letmeho, pri nasledujicim
naopak; zena vsak opacne. Vzhledem k vyronu stavy. Rikava se, ze vyron
stavy muzske predchazi vyronu stavy zenske.
Zeny jemne jsou a krehke, proto od prirozenosti
rychle k slasti dospivaji; tak to tvrdi ucitele.
Co tu bylo vylozeno, plati zvlaste pro nadane.
K pouceni tupcum dale promluvime zevrubneji.
Rozkose jsou ctvera druhu, pravi moudri: ze zvyklosti,
z obraznosti, z presvedceni,hlavne smyslna je rozkos.
Rozkos roznicena slovy sili cinnosti a zvykem;
to je rozkos ze zvyklosti, treba z lovu a tak dale.
Rozkos, ktera vznika z predstav, to je rozkos z obraznosti;
zvuku neni zapotrebi, aniz smyslnost je nutna.
Prikladem je vasen v lizbe, kterou provadeji hlavne
klestenci a chlipne zeny, k polibkum a milkovani.
Obcuje-li nekdo s jinym mysle na milika sveho,
v duchu si ho predstavuje, to je rozkos z presvedceni.
Rozkos smyslna je zrejma, slastiplna, vseobecna;
ostatnim je nadrazena do sebe je zahrnujic.
Rozmyslet jest uvazlive, vaze vsechna pro i proti.
Podle toho, jak se hodi, zpusoby si vybirejte.
Rikava se, ze Ctyriasedesatero je soucasti milovani, ano ma ctyriasedesat
nametu.
Prave tato nauka je ctyriasedesatera. Tak pravi ucitele.
Nebot je ctyriasedesat oboru a jsou povazovany za soucasti milovani,
ano je jich ctyriasedesat. Vzdyt Rgvedu zvou desaterem. I tu je taz vyznamova
souvislost. A jelikoz Pancalsky ma vztah k Rgvede, k jeho ucteni byl zaveden
tento nazev. Tak pravi nekteri.
Je osm po osmi: objeti, polibky, skrabani, kousani, stenani, zlehani,
milovani po muzsku a lizba; osmkrat osm je ctyriasedesat, nebot jsou ruzne
zpusoby. Tak pravi ucednici Babhravjovi.
Lec v techto osmi skupinach je vidno tu vice, tu mene zpusobu nez osm,
treba v biti, ve stenani, v milovani po muzsku, ve zvlastnich polohach
atd.,jakoz i v mnoha jinych. jest to chapat co rceni, jako strom sedmilistek
nebo petibarevna obet. tak pravi Vatsjajana. |