Milostne hratky a trucovani
Zamilovana milenka vsak nesnese zminku o svych sokynich nebo vypraveni
o nich, anebo osloveni jejich jmeny; a neveru milencovu. Tu nastane velka
hadka, plac a vyvadeni, rozcucha si uces a pohodi celenku, tluce, prevrhne
sedatka a rozhazi loze, straha ze sebe vence a sperky a vrhne se na zem.
Tu ji chlacholi vhodnym zpusobem padnuv ji k noham a vlidne pristoupe pozdvihne
ji na loze. A stale zuriveji navazujic odpovedi na jeho rec, zdviha ho
za vlasy a odkopava nohou do pazi, do hlavy, do prsou nebo do hrbetu, jednou
dvakrat trikrat. Pak odejde ke dverim a usednavsi tam place.
Necht vsak nevyjde ze dveri ven, to by byla chyba. Tak pravi Dattaka.
Tu vhodne chlacholena zatouzi po smiru, lec byt usmirena, zranuje ho
pichlavymi slovy, a touzic po milovani necha se od neho objimat.
Avsak je-li kvuli tomu pohorsena ve svem dome, prijde milenci povedet
sve mineni. Tu milenec pouzije nohsleda, svetaka a santalu, aby ji uklidnili,
a jimi provazena prijde s nimi do jeho domu; a tam zustane.
Tolik o milostne hadce.
Muz, jenz na milovne zene pouzije Babhravjovo
Ctyriasedesatero, dojde uspechu a cile.
Kdo vsak nauku tu miji, ten je v shomazdeni moudrych
povazovan za hlupaka, byt se vyzna ve vsech vedach.
Avsak koho zdobi znalost Ctyriasedesatera,
ten je stredem pozornosti v spolecnosti zen i muzu.
Mudrcove cti tu znalost, kubeny ji uctivaji,
cti ji take prosti lide - kdopak by ji neuctival!
Ucitele zvou ji v Knihach vedou, k uspechu jez vede,
roztomilou tesitelkou, ktera nese zdar a rozkos.
Proto kazdy, kdo se vyzna v Ctyriasedesateru,
u vsech zen se tesi ucte, at jde o panny ci devky.
|